Černá kočka vždycky smůlu nenosí..

Tato šperkovnice vznikla jako vánoční dárek pro nejlepší kamarádku mojí ženy. Jelikož jsou jejím oblíbeným motivem v domácnosti kočky (tedy aspoň doufám, v opačném případě už od nás má několik dárků tak trochu mimo mísu:-) ), rozhodl jsem se udělat pro ni šperkovnici v tomto duchu. Kočka před plůtkem na "peckové" náušnice je vyřezaná z překližky lupínkovou pilkou a i přes to, že to byl můj první pokus s touhle šikovnou pilkou, šlo to jako po másle. Zbylé kočičí zdobení přímo na dřevě už je skalpelem vyřezávané z balzy. Střecha nad sítem pro náušnice na zavěšení je kartónová vycpávka z mých oblíbených máslových sušenek, kterou jsem už jednou s úspěchem použil na starším modýlku. Barvená je v různých odstínech akrylovými barvami, aby nepůsobila jednolitě. Vnitřní výstelka je stejná jako u mé první šperkovnice. Jelikož jsem měl možnost být u rozbalení dárku, dle momentálního výrazu se dalo soudit, že se dárek líbil :-)

Truhlička ručně malovaná

Vzhledem k tomu, že šperkovnice sklidila posledně poměrně úspěch, rozhodl jsem se udělat sérii dalších různých krabiček, šperkovnic a truhliček, které mě napadnou a třeba najdou i uplatnění. Mým záměrem je vyzkoušet si na nich různé možnosti úprav, malování a časem i decoupage. První vznikla tato truhlička o velikosti přibližně 15x20 cm, která je opět ze smrkových lišt, překližky a balzy. Po sestavení jsem ji nejprve namořil a nalakoval a poté jsem se rozhodl zkusit namalovat na ní nějaký motiv olejovými barvami. Ty mají obvykle výhodu, že mají dlouhou dobu schnutí, ale na zlehka lakovaném dřevě s vyšším stupněm savosti než má plátno schla barva podstatně rychleji, což mi příjemně urychlilo práci. Poté jsem truhlici doplnil o kovovou záklopku a bylo hotovo.

Šperkovnice s majákem

Jak už to tak u žen bývá, nikdy se sebou nejsou spokojené. Aby byly ženy spokojenější, potřebují různá ověšující zkrášovadla a ty zase potřebují prostor, kde by civilizovaně a disciplinovaně spočívala. A jelikož moje žena není jiná, pro svůj vlastní duševní klid jsem se rozhodl stvořit pro její cennosti i bezcennosti šperkovnici. Celá konstrukce je ze smrkového dřeva a tenké zdobení na povrchu je vyřezávané a lepené z balzy. Látku pro vnitřní výstelku jsem koupil v krásném krámku v samém srdci města Loun, kde jsem působil trochu exoticky. Zřejmě moc mužů látky a krajky nekupuje. Zvláštní. Nu co, tak dál. Látka je lepená na kartonový podklad a pro lepší tvar a měkkost oné výstelky jsem látku podložil lisovaným vatovým čímsi, kterýžto jsem našel kdesi, což už si přesně nepamatuji. Poté jsem výstelku vlepil dovnitř a připevnil vrchní víko s pantíky. Na závěr všeho jsem se pustil do majáku. Jeho základem byla zbylá rulička po kuchyňských ubrouscích, do které jsem vyřezal okna a pomocí balzy a průhledné plastové folie jsem vytvořil vrchní část majáku. Z kulatiny z bukového dřeva jsem udělal rám pro síťovanou plochu pro zavěšení náušnic, která je z perličky, co nám zbyla, když jsme stavěli zeď. Vše je přetřeno bílou barvou, aby šperkovnice zapadla do naší ložnice. V tuhle chvíli jsou všechny náušnice srovnány, náhrdelníky pověšeny, žena spokojená a mě se lépe spí. Tedy pokud je telefon na své postýlce ;-)