pondělí 21. dubna 2014

Citroen 2CV, bývalý člen naší rodiny

Kdybych měl zavzpomínat na nejhezčí auto, které jsem měl tu čest vidět naživo, vyhrála by to tahle "kačena". O to víc jsem rád, že patřila do naší rodiny a že to byl můj táta, kdo ji dal dohromady a vdechnul ji takhle krásné barvy. A právě tomuhle autíčku vděčím za svoje nejhezčí zážitky z cestování po Čechách. Ať už to bylo neuvěřitelné naklánění auta v zatáčkách a nebo naše vození se s bráchou na zadních sedačkách vestoje se staženou střechou. 

Nicméně i když už dlouho kačenku nemáme, pořád si zachovala místo v našich vzpomínkách a to obzvláště u táty, pro kterého to byla srdeční záležitost. Tedy alespoň takhle to vnímám já. A proto jsem se rozhodl dát tátovi k Vánocům její co nejvěrnější model. Zakoupil jsem si stavebnici, která byla původně určená pro typ Charleston, takže jsem musel trochu improvizovat podle pár fotografií a vzpomínek, ale stavebnice to byla tak detailní, že práce byla opravdu jednoduchá. To nejhezčí na celé stavbě bylo, jak se mi vracely a ožívaly vzpomínky, když jsem postupně skládal jednotlivé části dohromady. Nakonec po nabarvení jsem měl pocit, jako bych znovu prožíval ty doby, když jsme se v ní proháněli po silnicích a všichni na nás obdivně koukali. I když to byl jenom model, měl jsem pocit, jako by přede mnou stála skutečná a měl jsem dokonce chuť si ji nechat a udělat tátovi další. Neudělal jsem to a jsem opravdu rád, protože tátovi udělala obrovskou radost a já nakonec dostal tu samou stavebnici vzápětí k narozeninám.