Šperkovnice s majákem

Jak už to tak u žen bývá, nikdy se sebou nejsou spokojené. Aby byly ženy spokojenější, potřebují různá ověšující zkrášovadla a ty zase potřebují prostor, kde by civilizovaně a disciplinovaně spočívala. A jelikož moje žena není jiná, pro svůj vlastní duševní klid jsem se rozhodl stvořit pro její cennosti i bezcennosti šperkovnici. Celá konstrukce je ze smrkového dřeva a tenké zdobení na povrchu je vyřezávané a lepené z balzy. Látku pro vnitřní výstelku jsem koupil v krásném krámku v samém srdci města Loun, kde jsem působil trochu exoticky. Zřejmě moc mužů látky a krajky nekupuje. Zvláštní. Nu co, tak dál. Látka je lepená na kartonový podklad a pro lepší tvar a měkkost oné výstelky jsem látku podložil lisovaným vatovým čímsi, kterýžto jsem našel kdesi, což už si přesně nepamatuji. Poté jsem výstelku vlepil dovnitř a připevnil vrchní víko s pantíky. Na závěr všeho jsem se pustil do majáku. Jeho základem byla zbylá rulička po kuchyňských ubrouscích, do které jsem vyřezal okna a pomocí balzy a průhledné plastové folie jsem vytvořil vrchní část majáku. Z kulatiny z bukového dřeva jsem udělal rám pro síťovanou plochu pro zavěšení náušnic, která je z perličky, co nám zbyla, když jsme stavěli zeď. Vše je přetřeno bílou barvou, aby šperkovnice zapadla do naší ložnice. V tuhle chvíli jsou všechny náušnice srovnány, náhrdelníky pověšeny, žena spokojená a mě se lépe spí. Tedy pokud je telefon na své postýlce ;-)