Když se řekne kachna, každý si představí dozlatova opečenou kachýnku s knedlíčkem a se zelím, prostě vůni nedělního oběda. Mě se ovšem vybaví Citroen 2CV (tedy pokud nemám zrovna hlad), známý jako kačena nebo kachna, který jsme za mého dětství mívali. Naše kachnička byla v červenobílých barvách, měla plachtovou stahovací střechu, bylo to jednoduše pro malého kluka auto snů. Kamkoliv jsme přijeli, setkávali jsme se se zkoumavými pohledy domorodců. Moje nejhezčí vzpomínky jsou hlavně na tu dobu, kdy jsme byli o prázdninách na chalupě v Bechyni a jezdili jsme do města se staženou střechou stojíce s bráchou na zadních sedačkách a s hlavami trčícimi ven z auta. Všichni jsme tohle auto měli rádi, hlavně můj tatík a proto jsem se rozhodl, že po letech, co už ho nemáme, mu namaluji obraz s naší kačenou jako dárek k narozeninám a vzpomínku na ty krásné časy. K mému potěšení už visí na zdi u našich v ložnici a dokonce na čestném místě nad postelí.
.jpg)
